Své srdce můžete posilovat i vhodným sportem

Lidé s nemocným srdcem se často obávají sportu či větších fyzických výkonů. Pravdou ale je, že pravidelný pohyb by měl být samozřejmostí pro každého z nás, tedy i pro ty, kteří trpí rizikovými kardiovaskulárními faktory – vysokým krevním tlakem či vysokým cholesterolem, nebo dokonce i rozvinutým /ale stabilizovaným/ onemocněním srdce a cév.  Přiměřený sport je velmi účinný nástroj pro posílení srdce, udržení vhodné váhy či přirozeného snížení hladiny cholesterolu či krevního tlaku. Dle odborníků je ideální cvičit 150 minut týdně, tak aby se pohyb projevil pozitivně na našem zdraví. Navíc s příchodem jara a lepšího počasí se naskytne více možných pohybových aktivit.

Není samozřejmě nutné sportovat vrcholově, ale je důležité být denně alespoň 30 minut fyzicky aktivní 

Ať se již jedná o svižné procházky, běh, kolo či třeba domácí cvičení. Kdo byl zvyklý cvičit ve „fitku“, může samozřejmě cvičit i tam. Navíc lidé, kteří se pravidelně pohybují mají nižší pravděpodobnost výskytu nemocí srdce a cév. 

Proč se pravidelně hýbat?

„S pravidelným pohybem se zvýší výkonnost našeho kardiovaskulárního systému, zlepší se funkce našich cév a máme pak dobrou šanci prožít delší život v lepší kvalitě. A právě kvalitu života považuji za jednu z největších výhod pravidelné pohybové aktivity. Budeme se také lépe cítit psychicky i fyzicky. Navíc bude v některých případech možné v budoucnu snížit počet léků, které máme předepsány,“ říká o důležitosti pohybu prof. MUDr. Richard Češka, spoluzakladatel projektu Srdce v hlavě.

Vsaďte na aerobní/kardio cvičení

Lidé s již manifestními nebo dokonce komplikovanými kardiovaskulárními onemocněními by se měli vyhnout silové zátěži jako je cvičení s činkami či další silové posilování. Vhodnou aktivitou je aerobní pohyb mnohdy také nazývaný kardio cvičení. Pravidelným aerobním pohybem se zlepšuje výkonnost kardiovaskulární systému a zároveň dochází ke spalování tuků.  Zejména po 30 minutách cvičení.  Mezi takové cvičení patří běh, rychlá chůze, jízda na rotopedu či kole. Lidé s menší kondičkou by měli na začátek volit například elektrokola. Před a po cvičení je důležité nezapomínat na strečink a alespoň 10 minut si protáhnout svaly.

O vhodném sportu je ale důležité se poradit se svým lékařem. Správné sportování by mělo léčbě kardiovaskulárního onemocnění pomoci a nepřivádět pacienta do zbytečného rizika. Pokud jste ovšem v poslední době prodělali infarkt či mozkovou příhodu, je nutné cvičit pod odborným dohledem, například navštěvovat kardiologické rehabilitace.

Poslouchejte své tělo

„Sportovat by samozřejmě měl každý podle svých sil a zdraví.  Jinou zátěž si zvolí zdravý třicátník a jinou člověk s vysokým cholesterolem či tlakem v 55 letech.  Výběr by měl být vždy individuální. „Jestli je někdo zvyklý sportovat od mládí, můžeme mu naordinovat intenzivní jízdu na kole nebo jogging bez problémů i v seniorském věku. Důležité je při sportu poslouchat své tělo,“ upřesňuje prof. MUDr. Richard Češka a dodává: „Při cvičení byste se tedy měli cítit příjemně, nebýt zadýchaný tak, že nejste schopní mluvit. Mírné zadýchání je však pořádku. Jakmile ale cítíte, že jste dušní či se objeví pálení na hrudi, tak v pohybu nepokračujte. Dobrým znamením také není příliš velká intenzita studeného potu. Hlídejte se také tepovou frekvenci. Ideální je volnější tempo, do 70 % maximální tepové frekvence. Nemáte-li počítadlo na monitorování tepu. Tak dobrou pomůckou je, že pokud jste již tak zadýchaní, že neřeknete souvisle větu, je čas ubrat. Dýchejte také nosem a před sportem se dobře zahřejte.“

Hýbat se jde i mimo „fitka“

Někteří lidé neradi chodí do fitness center. A toto je také pro mnohé oblíbená výmluva, proč se tolik nehýbat.  Důvodem bývá někdy stud člověka ve středním nebo dokonce vyšším věku, který je vystaven srovnání s juniorními „svalovci“ a „modelkami“. Je dobré, když má „fitko“ vyhrazené hodiny pro „normální“ populaci. Je ale také spousta aktivit, které můžeme provozovat v přírodě nebo doma. V těchto týdnech přichází s jarem oteplení a tím i ideální možnost začít cvičit venku. 

„Ideální je jít například na kolo či na brusle. Skvělá je ale i „obyčejná“ chůze. Ta představuje nejpřirozenější možnost udržení pravidelné aktivity. A když bude intenzivní, rychlá a pravidelná, úplně to stačí. Jako motivaci k pravidelným procházkám doporučuji některým pacientům pejska, který je potom na procházku vytáhne. Samozřejmě to vše může být i start k indiánskému běhu a posléze joggingu. Užíváte-li léky na vysoký cholesterol či tlak, vždy je dobré se se svým lékařem poradit, jaký pohyb, tempo a intenzita je pro vás nejlepší. Ještě více je to nezbytné u nemocných s již rozvinutým kardiovaskulárním onemocnění,“ doporučuje prof. MUDr. Richard Češka, garant projektu Srdce v hlavě.  

Dvě poznámky na závěr

1.       Pokud se při pohybu objeví nějaké obtíže, nesnažíme se je překonat, ale naopak aktivitu ukončíme a případně situaci zkonzultujeme.

2.       Každá změna životního stylu by měla být pro pacienta alespoň neutrální, ideální stav je, když si pacient jen připomene své dřívější oblíbené aktivity. Nutit někoho do pohybu, který ho vyloženě „štve“, nemá smysl. O to důležitější je prodiskutovat i tyto zdánlivé maličkosti při kontrole u lékaře.

Více o tom, jak bojovat proti vysokému cholesterolu, tlaku a dalšími kardiovaskulárními onemocněními, případně co dělat, když úprava režimových opatření nezabírá, najdete na edukativním webu srdcevhlave.cz .